Družstvo je definováno jako společenství neuzavřeného počtu osob založeným za účelem vzájemné podpory svých členů či třetích osob nebo za účelem podnikání. Družstvo, které zajišťuje bytové potřeby svých členů je družstvem bytovým. Z účelu bytového družstva pak vyplývají omezení ve vztahu k hospodaření se svým majetkem. Zisk bytového družstva může být použit pouze k uspokojování bytových potřeb členů a k dalšímu rozvoji družstva. Bytové družstvo nesmí převést vlastnického právo k družstevním bytům nebo budově s družstevními byty a k pozemku jimi zastavěným a s nimi věcně souvisejícími bez souhlasu všech členů bytového družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů. Bytové družstvo také nesmí tento majetek zastavit nebo zatížit bez souhlasu alespoň 2/3 členů družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů. Souhlas musí být písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. Družstvo musí mít nejméně tři členy. Základním ustavujícím dokumentem jsou stanovy družstva. Orgány družstva jsou představenstvo, členská schůze, kontrolní komise, případně další orgány určené stanovami. Představenstvo je statutární orgánem družstva a členové představenstva  jsou tedy oprávněni jednat za družstvo navenek. Kontrolní komise kontroluje veškerou činnost družstva a projednává stížnosti členů družstva. Není-li ve stanovách stanoveno jinak, kontrolní komise se nezřizuje u družstev mající méně než 50 členů. U družstev mající méně než 50 členů mohou stanovy také určit, že se nezřizuje představenstvo a statutárních orgánem družstva je pak „ předseda družstva “ Členská schůze je orgán družstva tvořený členy družstva. Při hlasování na členské schůzi má každý člen družstva jeden hlas, pokud stanovy nestanoví jinak. To neplatí pro bytová družstva, kde vyšší než jeden hlas mohou stanovy družstva připustit jen u členů, kteří jsou nájemci družstevních bytů a mohou mít tak výhodu proti těm členům družstva, kteří nájemci nejsou. Manželé, kteří mají ve společném jmění manželů družstevní podíl (práva a povinnosti vyplývající z členství) jsou  v bytovém družstvu společnými členy a na členské schůzi mají  dohromady jeden hlas.  Členy družstva mohou být fyzické i právnické osoby. Stanovy bytového družstva mohou omezit nebo vyloučit členství právnické osoby v bytovém družstvu. Název družstva musí obsahovat označení „ družstvo“ jde-li o bytové družstvo pak musí obsahovat označení „  bytové družstvo“   Družstvo je právnickou osobou a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem.. Členové družstva neručí za závazky družstva. Stanovy družstva však mohou určit, že členové  mají na základě rozhodnutí členské schůze vůči družstvu povinnost k úhradě ztráty. Tuto uhrazovací povinnost lze ukládat i opakovaně, u každého člena za dobu trvání členství však nemůže přesáhnout trojnásobek základního členského vkladu. U členů představenstva nebo kontrolní komise nebo některých z nich může být tato uhrazovací povinnost stanovena až do výše desetinásobku základního členského vkladu, pokud tato povinnost byla ve stanovách určena ke dni vzniku jejich funkce. Uhrazovací povinnost lze uložit také jen těm členům družstva, kteří ztrátu způsobili nebo se na jejím vzniku podstatným způsobem podíleli. Souhrn základních členských vkladů a dalších členských vkladů tvoří základní kapitál družstva. Základní členský vklad je pro všechny členy stejný, další členský vklad může být pro členy různý. Minimální výše členského vkladu není zákonem stanovena. Je-li dle stanov bytového družstva podmínkou vzniku členství převzetí nebo splacení vkladové povinnosti k dalšímu členskému vkladu uzavře družstvo s členem družstva v takovém případě písemnou smlouvu o tomto dalším členském vkladu. Není-li ve stanovách uvedeno jinak pak smlouvu o dalším členském vkladu její změnu či zrušení schvaluje členská schůze. Pro založení družstva se vyžaduje konání ustavující schůze družstva. Na ustavující schůzi jsou oprávněny hlasovat ty osoby, jež podaly přihlášku do družstva. Ustavující schůze družstva  schvaluje stanovy družstva, způsob splnění základního členského či vstupního vkladu , volí představenstvo či kontrolní komisi družstva. Návrh stanov vypracuje fyzická osoba písemně k tomu pověřená zájemci o založení družstva (dále jen svolatel). Svolatel také vhodným způsobem svolá zájemce o založení družstva na ustavující schůzi. Svolatel či osoba jím pověřená také zahajuje a vede ustavující schůzi. Průběh ustavující schůze a rozhodnutí o přijetí stanov se za přítomnosti notáře osvědčuje veřejnou listinou (notářský zápis). Družstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík vede příslušný rejstříkový soud. Seznam rejstříkových soudů je uveden v sekci ke stažení. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni členové představenstva, není –li představenstvo zřízeno tak ho podepisuje předseda družstva. Podpisy na návrhu musejí být úředně ověřeny. Družstvo  se zrušuje právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustaveno, a z dalších důvodů stanovených zákonem. Po zrušení družstva se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li zákon jinak. Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem). Ke zrušení družstva s likvidací je třeba rozhodnutí členské schůze. Členská schůze také volí a odvolává likvidátora, rozhoduje o jeho odměně a schvaluje zprávu likvidátora o naložení s likvidačních zůstatkem.  Ke zrušení družstva může dojít i nedobrovolně z rozhodnutí soudu na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem nebo i bez návrhu vyvíjí-li družstvo nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, dále z důvodu, že již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem, rovněž z důvodu, že nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, bytové družstvo může soud dále zrušit a nařídit jeho likvidaci porušuje-li bytové družstvo závažným způsobem ustanovení  zákona o hospodaření se svým majetek nebo provozuje-li činnost, která je v rozporu s § 727 zákona č.90/2012 Sb. o obchodních korporacích. Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku.
 

Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy bytového domu a pozemku. Správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky (bytu či nebytového prostoru) a co je v zájmu všech spoluvlastníků (vlastníků bytů a nebytových prostor v domě) nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu. Pro naplňování svého účelu je společenství způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku. Společenství vlastníků se založí schválením stanov. Nebylo-li společenství vlastníků založeno prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě, vyžaduje se ke schválení stanov souhlas vlastníků všech jednotek. Nebylo-li společenství založeno již dříve ( např. při prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám ) založí ho vlastníci jednotek (bytů či nebytových prostor) v domě, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené  jednotce. Je-li v domě méně než 5 jednotek, může být společenství založeno, pokud s tím souhlasí všichni vlastníci. Společenství vzniká zápisem do rejstříku společenství vlastníků jednotek, což je veřejný rejstřík, který vede rejstříkový soud. Seznam rejstříkových soudů je uveden v sekci ke stažení. Návrh na zápis společenství do rejstříku  podepisují všichni členové statutárního orgánu, který je buď výbor jako kolektivní orgán nebo předseda společenství (dříve pověřený vlastník). Podpisy na návrhu musejí být úředně ověřeny. Členem výboru mohou být fyzické i právnické osoby, členem výboru může být rovněž zvolena osoba, která nevlastní jednotku v domě. Zákon neurčuje minimální ani maximální počet členů výboru, jejich počet však musí být ve stanovách uveden. Podmínkou členství ve statutárním orgánu společenství je pouze plná svéprávnost a bezúhonnost. Délka funkčního období statutárního orgánu určují stanovy společenství. Pokud stanovy neurčují jinak, je funkční období pětileté. Členové výboru nebo předseda společenství jsou voleni i odvolávání shromážděním vlastníků jednotek, které tvoří vlastníci jednotek v domě.  Každý z vlastníků jednotek má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech domu, je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží. Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství. Statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami. Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Do působnosti shromáždění vlastníků jednotek patří rozhodování ve věcech uvedených v § 1208 zákona č.89/2012 Sb, Občanský zákoník, případně v dalších záležitostech uvedených ve stanovách společenství a v záležitostech ve kterých si shromáždění vlastníků jednotek vyhradilo rozhodování. Společenství se zrušuje dnem zániku vlastnického práva ke všem jednotkám v domě. Rozhodnutím vlastníků jednotek lze společenství vlastníků zrušit, pokud bylo založeno dobrovolně nebo pokud počet jednotek v domě klesl na méně než pět. V takovém případě vlastníci jednotek přijmou pravidla pro správu domu a pozemku a pro příspěvky na ni. Při zrušení společenství vlastníků se neprovádí likvidace. Práva a povinnosti společenství vlastníků přecházejí dnem jeho zániku na vlastníky jednotek v poměru stanoveném podle podílu každého vlastníka jednotky na společných částech.